Červenec 2008

Prázdninové čtení na pokračování - Nalezené nešťěstí, 4. část

28. července 2008 v 18:43 | Míša Š. |  Pro všechny

Nalezené nešťěstí, 4. část

Prodíral jsem se zeleným porostem, který pokrýval téměř celý ostrov. V okamžiku kdy jsem udělal další krok, něco zapraskalo a já se s křikem zřítil do pasti nastražené na zvěř. Můj křik probudil nic netušícího Sebastiána."Maurici!" Volal na mě a já se mu snažil odpovídat. "Sebastiáne! Tady jsem! Spadl jsem do nějaké díry." Bratr mě našel a vytáhl. Když jsme se vrátili pod převis, začal se vyptávat. "Co jsi tam dělal Maurici? Kam jsi šel?" Sebastiánův hlas zněl zvláštně, pro mě neznámě. "Víš, bratře," začal jsem lhát, " chtěl jsem nám jen sehnat něco k snědku." Doufal jsem, že mu tato lež bude stačit a nebude se dál vyptávat. Bratr na mne pohlédl a odvětil: "nevěřím ti, Maurici, ani slovo ti nevěřím. Proč bys šel hledat jídlo do lesa, když hned vedle skály stojí několik ovocných stromů. Já vím, co jsi šel dělat, bratře! Chtěl jsi poklad najít sám, nechat si ho celý pro sebe. To jsi chtěl udělat! A snad si mně tu nechtěl i nechat, Maurici?" Sebastián celou mou lež prohlédl. Nezbylo mi nic jiného, než se přiznat a poprosit o odpuštění!
Pokračování 4. 8. 2008

Odvolání proti nepřijetí na VŠ 2. část

28. července 2008 v 8:27 | zdroj MF Dnes, Eva Fraňková, |  Přijímací řízení
Kde také najdete vzor odvolání :
Eva Fraňková

Nevzali vás na školu? Odvolejte se

Každoročně se na vysokých školách UVOLŇUJÍ MÍSTA po přijatých studentech, kteří na podzim ke studiu nenastoupí. Nebojte se poslat do školy odvolací dopis, nemůžete tím nic ztratit.

Jestli vám přišlo ze školy takzvané rozhodnutí o nepřijetí ke studiu, nezoufejte. Máte 30 dnů na to, abyste poslali děkanovi fakulty odvolání, ve kterém požádáte o přezkoumání přijímacího řízení. Na základě toho může děkan změnit své původní rozhodnutí a na fakultu vás přijmout. A také se mohou uvolnit místa, protože někdo z těch, kdo byli před vámi, se rozhodne pro jinou školu.
"Pokud by letos někteří zapsaní studenti nenastoupili, budeme postupovat v přijetí podle počtu bodů získaných v přijímacím řízení, to znamená podle toho, jak se uchazeči umístili pod čarou," říká Marie Havlová ze studijního oddělení 2. lékařské fakulty Univerzity Karlovy.
Víte, jak jste uspěli při testech? V první řadě byste si měli zjistit, kolik bodů jste přesně získali v přijímacím testu. To se dozvíte z takzvaného vyrozumění o nepřijetí, které vám škola poslala. Nebo to zjistíte na webových stránkách fakulty, která měla do 15 dnů po přijímačkách zveřejnit informace o výsledku a statistické údaje o jednotlivých testech.
Jestliže vás od přijetí dělí jen několik bodů a jste mezi prvními pod čarou, určitě má vaše odvolání smysl. Stejně tak v případě, že jste splnili přijímací zkoušky a pod čarou jste se umístili jen z kapacitních důvodů. Jestliže jste ale přijímací test "projeli" na plné čáře, s odvoláním nejspíš neuspějete.
Pochybnosti řešte včas Jestli pochybujete o vyhodnocení svého přijímacího testu, zavolejte na studijní oddělení fakulty, domluvte si termín a zajděte do školy prohlédnout si své testy osobně. Podle zákona vám to škola musí umožnit. Své materiály si důkladně prostudujte, máte i možnost nechat si je okopírovat. Týkají se otázky v testu skutečně toho, co bylo školou předem ohlášeno? Zdá se vám, že některé otázky výrazně převyšují rámec středoškolského učiva? Jsou všechny úlohy srozumitelné? Přepočítejte si také bodový výsledek, zda souhlasí. Pokud se vám zdají některé otázky sporné, řešte problematické pasáže s odborníkem.
Někdy se stává, že je v testu možných více správných odpovědí, škola by vám je v tom případě měla uznat. Pokud bylo v přijímacím řízení více variant testů a vy jste přesvědčeni, že jste byli v nevýhodě, protože jste dostali těžší variantu, nebojte se to do odvolání napsat. Je to poměrně závažný důvod k přezkoumání. Tyto nesrovnalosti musíte řešit včas, nezapomeňte, že na odvolání máte měsíc.
Mějte pádné argumenty Aby odvolání bylo úspěšné, potřebujete nashromáždit dobré důvody, proč by škola měla přijmout zrovna vás. Zmiňte počet bodů, který vás jen tak tak dělil od přijetí, nebo popište váš velký zájem o studium, který můžete doložit praxí v oboru.
Vyplatí se také přiložit kopii maturitního vysvědčení s vyznamenáním, certifikát o absolvování přípravného kurzu, státní jazykové zkoušky, Národní srovnávací zkoušky nebo doporučení ke studiu od ředitele střední školy či zaměstnavatele. Všechny tyto dokumenty by vám mohly v konečném rozhodování pomoci. Poslední možností je rektor Zákon školám neuděluje žádnou lhůtu, v níž by měly posílat odmítnutým studentům rozhodnutí o přezkumném řízení, nicméně se to většina škol snaží dělat také do 30 dnů. Jestli do té doby nedostatnete ze školy žádnou zprávu, ptejte se, co se děje.
Jestliže jste neuspěli s odvoláním u děkana, zbývá vám poslední šance - poslat své odvolání rektorovi univerzity.


***

Ve vyhodnocení vašeho testu se mohla škola splést. Máte-li pochybnost, jděte se podívat, kde a jaké jste udělali chyby.

Tipy, jak napsat odvolání

* Proti rozhodnutí školy se odvoláváte vy, ne vaši rodiče, jste přece plnoletí.

* Odvolání napište čitelně na počítači, nezapomeňte se vlastnoručně podepsat. Podpis není třeba ověřovat u notáře.

* Přiložte doklady o vašich studijních úspěších (vyznamenání u maturity, absolvování kurzů, umístění v odborných soutěžích).

* Odvolání pošlete do 30 dnů od chvíle, kdy jste dostali zamítavý dopis.

* Dopis pošlete doporučeně poštou nebo ho zaneste do školy osobně. V tom případě si nechte na kopii potvrdit přijetí.

Foto popis| Nanečisto Odvolání si promyslete, abyste se vyhnuli úřednickým formulacím, například "z důvodu pochybení při vyhodnocení vás žádám o přehodnocení rozhodnutí o nepřijetí..."
Foto autor| FOTO: PROFIMEDIA. CZ

O autorovi| Eva Fraňková, Autorka je spolupracovnicí redakce

Prázdniny jsou v plném proudu a tak...

26. července 2008 v 16:37 Pro všechny
Přišel mi docela užitečný mail pro turisty :-)) a tak se s vámi o něj podělím:
Letní novinky na mapách!
Zajímavé odkazy:
V turistické mapě teď také najdete turistické rozcestníky a cyklorozcestníky.
Většina hradů, zámků a věží na Hrady.cz je doplněna o fotografie.
Mapa by měla plnit účel dobrého pomocníka pro plánování výletů, který vám rychle najde všechna místa, jež chcete navštívit a zároveň vám i např. ukáže, jakým vlakem se k nim dostanete nebo kde je nebližší kemp.
Komentáře a připomínky můžete zasílat na adresu mapy@atlas.cz

Losos a jehněčí v hokejové hale

22. července 2008 v 20:56 | Ladislav Verecký , MF Dnes, 17. 07. 2008 |  Kariéra

Přečetla jsem za vás:

Tahle reportáž je určená (kromě tisíců čtenářů Magazínu MF Dnes) pro ty žáky naší školy, kteří mají ambice dosáhnout víc...

Losos a jehněčí v hokejové hale

JANVŠETEČKA PODAL LEPŠÍ VÝKON NEŽ NAŠI FOTBALISTÉ NA EURU.

Dvacet elitních mladých evropských kuchařů soutěžilo v červenci v norském Stavangeru v klání Bocuse d'Or, jakémsi mistrovství Evropy. Poprvé v historii se na závěrečný turnaj probojoval zástupce České republiky - JanVšetečka. Pokud chtěl postoupit do světového fifinále v Lyonu, musel skončit do dvanáctého místa.

Nor Nils Jebens, majitel firmy Kampa Group, která sdružuje čtyři špičkové pražské restaurace, je vlastně takový kulinární Roman Abramovič. Přeháním. Spíš firma J&T. Český reprezentant JanVšetečka vaří za jeden z jeho klubů, restaurant Kampa Park, coby sous chef, zástupce šéfk uchaře. Tamtéž se tuží i jedenadvacetiletý Ondra Landa, Všetečkův commis čili pomocník.

Mražená ryba v Norsku?
Skandál!

V předvečer soutěže sedí nepočetná česká výprava v jedné stavangerské restauraci.
Nils se škaredí.
"S dovolením," rozchlípí vidličkou porci halibuta na mém talíři. "Vidíte ty bělavé linie uvnitř? Jakoby stříbřité nitky? To znamená, že ryba byla mražená." Už jsem jedl mnohem horší ryby.
"Co říkáte téhle restauraci?" ptám se tedy pro srovnání Jense Petera Kolbecka. Letos je koučem Jana Všetečky, tedy jakýmsi kulinárním Karlem Brücknerem. Že je cizinec, vůbec nevadí. Naopak.
"No tak myslím, že je to dobrá restaurace," říká renomovaný dánský chef, který v roce 1992 skončil na světovém finále Bocuse d'Or druhý, "má rodinnou atmosféru, lidé se tu napijí dobrého vína, baví se, druží..."
"Řekne-li tohle skvělý kuchař, znamená to, že jídlo nestálo za nic," překládá Nils, "chřest v prvním předkrmu byl mizerně oloupaný, paprikové confit příšerné... A mražená ryba v Norsku? Skandál!"
Kouč českého borce jen lehce kývne. Pak vstane a zazvoní stříbrem o sklenku: "Věnovali jsme přípravě všechno a máme velké šance uspět."
Všetečkův zaměstnavatel Nils při motivační řeči zůstává nervózní. "Uvolnil jsem Honzu čtyřikrát na týden z provozu, měli s Ondrou a Jensem takové tréninkové kempy. Třeba skandinávští soutěžící nedělají celý rok nic jiného, než že nacvičují svá dvě jídla pořád dokola. Po tu dobu je platí domácí firmy takového formátu, jako je například Volvo. Považují to za čest. No nic: Honza jde až pozítří, hlavně aby se vyspal a nebyl nervózní. Jak se člověku zachvěje při zdobení talíře ruka, je veškerá dřina v háji."

Startovní pole

Kuchaři jsou pověrčiví jako sportovci.
Dán Jasper Kure přiznává: "Vezu si talisman - muškátový ořech s lidskými rysy. Při každé soutěži si navíc navleču ponožky, které mi kdysi dávno dala sestra."
Belgičan Steve Deconinck říká: "Soutěžím zásadně ve stejných botách."
Třicetiletý JanVšetečka není tak výstřední: "Do kuchyňské kabiny si beru fotografi i svých dětí."
Na rozdíl od fotbalistů vaří evropští kulinární reprezentanti extraligu ve svých rodných zemích. Jen Fin a Švéd vaří v Norsku.
Ředitelé národních asociací soutěže Bocuse d'Or jsou však často cizinci: například Maltu a Rusko vedou Francouzi. Jaké jsou kariérní sny největších kulinárních talentů?
Podle šéfk uchařů firmy Kampa Group touží část úspěšných mladíků, stejně jako ve fotbale či v hokeji, odejít do renomovaného podniku v zahraničí.
"Nejvíc platí vynikající kuchaře určitě v USA nebo v Rusku, ale taky v zemích, jako je Saúdská Arábie," vypočítává Petr Laštovička, chef Hergetovy cihelny.
Dočista jako v hokeji, až na ty arabské ropné velmoci.
Ještě víc mladých hvězdiček má prý jiný sen: otevřít si vlastní restauraci, kam budou proudit zástupy spokojených labužníků. Více čtěte na:



Nalezené neštěstí 3. část

21. července 2008 v 11:17 | Míša Š. |  Pro všechny

Čtení na pokračování:

"Ano, bratře můj, jsem ochoten vsadit svůj omšelý šat, i tuto děravou chatrč. Vždyť není rozdíl spát na písčité zemi a v noci se dívat na hvězdy, nebo spát na písku, bez střechy nad hlavou a v noci vidět hvězdné nebe. A když nebudou ryby zde, poohlédnu se po místě jiném." Ani nevím, kde se ve mně vzala ta odvaha vzdorovat bratrovi. "No Maurici, musím uznat, že jsi mně přesvědčil. Ráno vyrazíme." Usmál jsem se na bratra a přisedl si k němu. Předtím, než jsme šli spát, studovali jsme ještě mapu. Po dlouhém a usilovném přemýšlení jsme zjistili, že je to vlastně mapa sousedního opuštěného ostrova.
Ráno jsme vypluli na naší malé loďce a než se slunce vyhouplo přímo nad naše hlavy, stáli jsme na pláži protějšího ostrova. Slunce pálilo a písek nás příjemně hřál do chodidel. Šli jsme celý den a pokoušeli se najít nějakou stopu podobnou těm na mapě. Už se pomalu začalo stmívat, když jsme dorazili k velkému skalnímu útvaru. Bylo to výborné místo k přespání. Sebastian okamžitě usnul a já jsem zůstal sedět opřený o skálu a pozoroval jsem širé moře V tu chvíli se mi v hlavě zrodila myšlenka, kterou mi snad našeptal sám ďábel. Proč se dělit se starším bratrem? Proč si celý poklad nenechat? Proč, proč, proč? Bylo to silnější než já. Pomalu jsem se vykradl z naší skalní skrýše a v ruce pevně držel mapu.
Další pokračování 28. 7.

Pozdrav přátelům

14. července 2008 v 20:11 | M. Velflová |  Jen tak

Pozdrav přátelům z PO2B

Ahoj Růží, Báro, Martine, Katko, Lucko, Romano, Honzo, Lukáši, Simono, Lukáši, Veroniko, Dášo, Markéto, Petro, Jakube, Mileno a Jardo,
tak takhle jsem si užívala ve Španělsku (tohle je konkrétně v Tosse de Mar, kam jsme jeli na výlet lodí, jinak jsme bydleli v hotelu Maripins, v městečku Malgrat de Mar) a vzpomínala na vás. Vzpomínala jsem samozřejmě v dobrém. Doufám, že vzpomínáte stejně... Ještě jednou děkuji (nejen za dárek). Všechny vás zdravím. M. V.

Zkuste si své logické myšlení

14. července 2008 v 19:01 | internet |  Pro všechny

Zkuste si své logické myšlení

podívejte se na :
a dobře se bavte!!!

Prázdninové čtení na pokračování - Nalezené nešťěstí, 2. část

14. července 2008 v 8:16 | Míša Š. |  Pro všechny
Pokračování:
Ale čeho je to mapa? Skrytého pirátského pokladu? Kdo ví. Opatrně jsem mapu znovu vložil do láhve a odebral se domů, kde žiji jen se svým bratrem Sebastianem. Žijeme v malém útulném příbytku na pláži.
Přišel jsem tedy domů a pložil láhev na dřevěný stůl přímo před Sebastiana. Zvědavě pozvihl obočí a tázavě se na mě podíval. Já jen pohodil rameny a mlčky jsem z lahve vyndal papír a předložil ho před bratra. Sebastian se usmál a řekl, ať si dělám dobrý den z někoho jiného, třeba z mořských ježků. " Bane, " odvětil jsem mu, " sama voda mi tu láhev přinesla. A nebylo by fantastické najít poklad? Postavit si dům, koupit pěkné šaty a nemuset si na živobytí vydělávat lovem ryb? Beztak už jich tu moc není. Jako kdyby věděly, že je chceme ulovit." Začal jsem přesvědčovat bratra o důvěryhodnosti nalezeného předmětu, a to i přesto, že já sám jsem k mapě moc důvěry nechoval, ale za pokus to stálo. " Já ti nevím, Maurici, " odvětil Sebastian. " Jseš si jistý? Co když žádný poklad není, co když je to lež? Vydáme se hledat poklad a mezitím odsud zmizí i to poslední hejno ryb. Jseš ochotný to riziko podstoupit?" Bratrova slova působila moudře, ale já cítil, že poklad existuje. Přeci by Bůh nedopustil, abychom do konce života třeli bídu s nouzí.
Pokračování 21. 7.
Pokuste se napsat své vlastní pokračování příběhu, zkuste více charakterizovat hlavní postavy a prostředí ...

Prázdninové čtení na pokračování - Nalezené nešťěstí, 1. část

1. července 2008 v 21:40 | Míša Š. |  Pro všechny
Nalezené nešťěstí
Zlaté slunce se třpytí na vodní hladině, mraky si spokojeně plují po nebi a ptáci prozpěvují oslavnou píseň, kterou vítají další nový den. Sedím na malé skále a nohy mám smáčené pod hladinou. Slaná voda se mi proplétá mezi prsty a já zahleděně pozoruji vlnky, které si pohrávají s odrazem slunce. Ubíhám myšlenkami někam do dáli, když ucítím lehký dotek. Podívám se směrem k hladině. Vidím, že o mou nohu zavadila malá skleněná láhev.
Nahnul jsem se , abych ji mohl vyzdvihnout, jen taktak, že jsem do moře nespadl já sám. Láhev byla špinavá, vypadala staře. Přes písek na ní nanesený jsem si málem nevšiml, že v láhvi leží nějaký kus papíru. Zdál se být starý. Byl jsem velmi zvědavý, proto jsem lahev okamžitěotevřel.Opatrně jsem listinu vyndal, abych jí snad nepoškodil. Šetrně jsem ji rozevřel a zjistil, že zde není psáno nic o dějinách lidstva, ani žádný mladý námořník nepíše své milované. Bylo to něco zcela jiného. V láhvi se ukrývala mapa. ...
Pokračování příště.
Na tomto místě budete každé prázdninové úterý počínaje 14. červencem nacházet povídku na pokračování autorky Míši Š. (žákyně naší školy). Slibuji vám napětí, zábavu i poučení.
To samé ovšem nabízím všem, kteří se pokoušejí psát - prostor mých stránek je vám k dispozici. Pošlete mail, ozvěte se!!