na Blog.cz

Andělská Hora, kousek od Karlových Varů, krásné místo. Má genius locci a historie zde dýchá z každého kamínku či kamenu. Podívejte se...

V minulém článku jsem se zmiňovala o tom, že se hodlám polepšit a dodržovat pitný režim a ejhle, ono to nebude tak jednoduché. Následující odkaz je na zajímavý článek, který jsem před chvílí přečetla, dávat ho sem nebudu, ale kdo se o zdravý životní styl zajímáte, přečtěte si ho:

http://kvety.atlas.centrum.cz/zaujalo-nas/2011/8/15/clanky/neni-hotove-voda/ .

Ve stručnosti: je spousta odborníků, kteří se zabývají pitným režimem člověka a dalo by se říct, že co chytrá hlava, to jiný názor. Mě se líbí ten, který říká, že člověk by měl pít tehdy, když má žízeň, nesmí se cítit vyprahle. Na pití máme myslet, když je horko, jsme nemocní, sportujeme nebo těžce fyzicky pracujeme. Já dodávám, že pít by se mělo k jídlu. Jinak je celá hysterie kolem pití zbytečná. I když u mě je to trošku alibismus: nedovedu si vysvětlit, jak je možné, že s denním přísunem tekutin tak kolem půl litru ještě žiju (na moji obhajobu nutno dodat, že víc jak 50% mého jídelníčku tvoří ovoce a zelenina). Teď jsem se unavila :-)), tak se jdu napít!

Když jsem se teď podívala vlevo na téma týdne, hned mě přestalo bavit psát o něčem tak fádním jako je předsevzetí do Nového školního roku: nepíše se Floccinaucinihilipilification spíš Floccinaucinihilipilifilication (samozřejmě je to vtip, vůbec nevím co to znamená)? Ale zpátky k tomu předsevzetí...Je zajímavé, jak profese a její umístění v čase a místě ovlivňuje život člověka. Teď pomineme samotný fakt, že existují takové profese jako učitelka(nikoli učitel, ale učitelka...), školník(nikoli školnice, i když školnice, když se povede....znala jsem jednu ještě, když jsem byla na základní škole: její hlasitý výkřik na chodbě během vyučovací hodiny "Kde mám ten kejbl?!" nás dokázal vždycky zaručeně rozesmát...). Určitě je lepší být učitelkou třicátnicí než šedesátnicí, školníkem na malotřídce (i když tam je zpravidla tentýž člověk zároveň ředitelem, školníkem i učitelkou...) nebo na velké pražské škole. Zatímco ve druhém případě se jedná o osobu váženou, mající kompetence blízké vedoucímu středně velké prodejny, v prvním případě musí školník mimo svých běžných povinností , zvládnout i roli legrační figurky vyhánějící žáky ze školní zahrady...Takže vy , kdo jste dočetli až sem, už víte, proč mají učitelé dovolenou 8 týdnů..., protože i to je, jak vidět, málo k navrácení učitelova psychického zdraví po každém školním roce do "normálu". Ale zpátky k předsevzetí. Já mám třeba spousty předsevzetí: například to, že pravidelnou stravou, dodržováním pitného režimu (taky máte 5ti minutovou přestávku?),pohybem a vhodnou skladbou jídelníčku zhubnu co měsc to 1 kilo(začínám 1. září, průběžně mě můžete kontrolovat), taky, že zvolním v pracovním nasazením a začnu se víc věnovat svým koníčkům (pro začátek jsem si sestavila seznam knih, které přečtu - myslím, že maximum je jedna beletristická kniha za měsíc...uvidíme) a do třetice: každý měsíc napíšu alespoň jeden článek na blog! Takže předsevzetí jsou tady (já si jako mnoho učitelů a učitelek nedávám předsevzetí k prvnímu dni kalendářního roku - to je totiž den nevýznamný, vždyť jim nezačíná ani pololetí...!!), ale školního roku. Vždyť žádný učitel ani učitelka, když říká "letos to povedu úplně jinak", tak tím rozhodně memyslí období po 1. lednu, ale po 1. září. A abych dokázala, že to myslím vážně, vložím tenhle článek na blog, přidám 1 fotku z prázdnin a půjdu spát, beztak je už půl třetí . Zdravím. M.V.